úterý 20. července 2010

Dinosauří kostra v podzemí aneb RFP 2010 - část 5.

DEN 3 (poslední):
Samozřejmě jak už bejvá dobrym zvykem zákonu schválnosti v noci chcalo a už vod rána poslední den RFP bylo chladno jak svině, což byla na jednu stranu úleva vod těch veder, ale na druhou stranu pro debila jako já, kterej si s sebou vezme jenom kraťasy a jednu tenkou mikinu nic moc...
První, na co sme se tak nějak vydali byli Shogun Tokugawa v hangáru. S touhle kapelou mam prostě tak trochu problém, nedokážu tak úplně vysvětlit, co mi na nich vadí, možná mi to přijde moc umělý, moc trendy, nevim, možná mi vadí jenom ta nátlaková protěžovanost a ten uměle vytvořenej kult okolo nich. Každopádně to naživo vůbec neznělo špatně, svoje muzikantský výhrady si necham pro sebe, to tady stejně nikoho nezajímá...;) Po nich kousek River Jordan, při kterejch sme se víceméně akorát schovávali před deštěm a musim říct, že mě totálně zklamali. Viděl sem je kdysi eště jako Airbags a tenkrát mi teda přišli o dost zábavnější a energičtější - tentokrát možná blbej zvuk, možná nevyhovující podmínky, kdo ví, ale koho to ve finále zajímá, že jo?
A pak už přišlo první peklo...:) Za nepřestávajícího deště vylezli na T-Music stage Death By Stereo, pod pódiem mizivě malý množství lidí. No, ale tyhle borci z Orange County v Kalifornii se s tim vypořádali po svym. Očividně si řekli: "Ty vole, chčije, je málo lidí, aspoň uděláme trochu show." Takže po pár písničkách zpěvák Efrem Schulz seskočil dolu mezi securiťáky, jeden song vodzpíval na zátarasu, načež prohlásil: "Tak jo, sme v tom všichni společně, když ste mokrý vy, budou mokrej i já" a než ho stačil securiťák zachytit, už byl mezi náma. Po dalších pár válech se to samozřejmě prohodilo a lidi regulérně přelezli plot a šli pařit na pódium. Miluju, když klubová kapela udělá z velký festivalový stage klub...:)
Pak krátce kousek Plus Mínus, který mam vodjakživa děsně rád na jednom z pódií ve stanu. Musim říct, že mě tentokrát moc nechytli, možná to bylo i divnym zvukem. Těšim se na příště...;)
A pak už zpátky na T-Music, kde za chvilku začínali britský enfant terrible - Gallows. Nezklamali mě ani trochu. Přesně tohle sem vod nich čekal. Našlapaná agresivní muzika a show v čele se zpěvákem Frankem Carterem, kterej se po intru s obligátní náletovou sirénou ležérně přišoural na pódium a pohrdavě vodflusával na všechny strany. Asi jedna z nejnasranějších a nejvzteklejších kapel, který sem měl tu možnost vidět naživo - a navíc těmhle klukum sem to fakt věřil. Carter prakticky půlku setu všechny posílal do píči, dělal si prdel z lidí, že neuměj pařit a podobně, což sice může působit arogantně, stejně jako jeho odchod ze stage uprostřed posledního songu, kdy jenom mrdnul mikrákem o zem a vodešel - ale já bych to řek asi takhle - tohle je punková kapela - co ste čekali, vy sráči? ;) Takže Gallows mrda jak hovado...;)
Pak proběh povinnej odpočinek, fakt si myslim, že sem si tu páteř vodmrdal totálně, eště mě pořád sem tam pobolívá vod tý doby. Does It Offend You, Yeah? sem bohužel zaslech jenom hodně z dálky, takže neposoudim, snad příště...;) Pak sem prostál celej příšernej set kapely Horkýže Slíže, při kterym se ukázalo, kde lezí vkus českýho festivalovýho obecenstva - v prdeli a to hodně hluboko...No a naštěstí po Horkýže Slíže sedláci a super festivalový cool lidi vodtáhli a my sme se přesunuli přímo k plotu u stage, vodkud už sme se nemínili hnout - moje živý vzpomínky na tlačenici na Offspring před dvěma rokama mi k tomuhle rozhodnutí stačily...Ale ukázalo se to skoro jako zbytečný - fanynky, který se přihnaly na Billy Talent zrovna agresivní nebyly a o kotli se taky prakticky nedalo mluvit, takže držet přední místo byl asi tak nelehkej úkol jako sedět v klubu na baru...:) Každopádně mediálně známý Kanaďani začli a musim říct, že se mi to dost líbilo. jejich songy - aspoň z prvního a druhýho alba mi vždycky přišly dobrý, originální a našláplý, když pominu mediální humbuk kolem nich, je to dost dobrá punkrocková kapela popovějšího ražení...Navíc sem fakt hodně vocenil kytaristu Iana D'sa a jeho hodně hustou hráčskou techniku, ten chlap jako kdyby měl 4 ruce, hodně zajímavý...:)
No a pak už zbejvalo jenom počkat hodinku, než začlo to kvůli čemu tam většina z nás jela předevšim - a sice 27 let hrající legenda kalifornskýho i jinýho punkrocku NOFX. Samozřejmě, že se ozejvá spousta zlejch jazyků, že jako na hovno show a že jako napíču hrací čas, ale já si to zaprvý nemyslim, zadruhý to neni pravda a za třetí můžete jít do píči...;) Bylo to přesně takový, jak sem čekal vod koncertu NOFX - spousta urážlivejch i jinak vtipnejch keců, spousta vtípků o všem možnym a spousta našláplýho rychlýho punkrocku. No a tady přichází moje osobní festivalová slza č.2 i č.3, ta první když začali hrát Linoleum a ta druhá, když začali hrát Don't Call Me White. Když sem si uvědomil, že tyhle songy sem poslouchal už snad před nějakejma 11 rokama a najednou to tady slyšim naživo a stojim pár metrů vod nich, tak prostě nervy trochu povolily, no. Ale jinak sem se musel celej jejich set šklebit samou radostí jak kretén, tak doufam, že mě nikdo nevyfotil...;)
No už to asi nebudu protahovat, pak eště následoval jako vždycky výbornej set domácích Sunshine, který pro mě byli příjemná tečka za celym festem a dokonce sem zaslech i poslední song vod Morcheeby - ten známej, jak to hraje v každý stupidní reklamě v TV...:) A pak už kalit, spát a domu.
Takže zase za rok? Já teda skoro stoprocentně. Na to jak sem zapřísáhlej undergroundovej klubař, tak tenhle fest fakt můžu se všim všudy. Když to shrnu, ten mainstremovej festival vlastně až zas tak mainstremovej nebyl. Každopádně i přes spoustu sraček a i přes český festivalovky, který fakt nesnesu si myslim, že můžem bejt všichni kurva rádi, že tady je někdo, kdo se snaží dělat fesťák na určitý úrovni a tahat sem kapely, který - ať si každej řiká co chce - se většinou trefí tak nějak do vkusu a stylu každýho. Takže eště, že tak. Jak zpívaj NOFX - "Dinosauři pomalu vymřou" - ale už jenom kvůli takovejmhle občasnejm zajímavejm sondám do týhle polo-mainstream alternativní scény doufam, že to eště bude nějakou tu chvíli trvat, než vymřou úplně. Koneckonců, co bysme si bez nich my ubohý mikroskopický paraziti počali?

Žádné komentáře:

Okomentovat