DEN 1:
První půlka prvního oficiálního festivalovýho dne uběhla poněkud zmateně, zamlženě a v agónii děsivejch bolestí vyvěrajících z mejch brutálně spálenejch zad - očití svědkové potvrdí - vypadal sem jako něco mezi Anakinem Skywalkerem ze Star Wars po "nehodě" na sopečný planetě Mustafar a želvou, což neni nejlepší kombinace... První kapela, kterou sem zkouknul na Rock&Pop stagei byli pražáci Queens Of Everything. Už sem je předtim párkrát viděl naživo a znova sem se utvrdil v tom, že ačkoliv ani ska, ani rockabilly už nějakej ten rok moc nehovim, tak Queens mě prostě bavěj, rozhodně doporučuju si na tuhle bandu naživo zajít. Po dalšim bloumání areálem a nějakejch těch pivech sem z čirý zvědavosti dorazil na kousek britský kapely Skindred, která teda už vůbec nehraje nějakej muj šálek kávy, ale tak vod toho ty festy sou. Asi. Dokonce sem tam potkal i poněkud intoxikovaný jádro kapely X-Left To Die, ale takhle už to prostě chodí, když Chomutov vyjede někam za dědinu...:P Každopádně Skindred mě mile překvapili, muzika se mi sice fakt nelíbí, ale show byla super, zpěvák si to vážně dával a měl ukrutně vtipnej projev a dobrý kecy. Nemluvě samozřejmě o basákovi, kterej má u mě malý bezvýznamný plus za triko Black Flag...:)
Po chvilce sem se přesunul zpátky do hangáru R&P stage, kde už se připravovali Amíci Horse The Band. No, připravovali...něco tak jakože sporadicky nazvučili a vožralej klávesák nalejval publikum whiskou a tequillou, balil holky a házel do mikrofonu český hlášky typu "Česká Spořitelna!" "Svíčková!" a "Chci...sympatická...zajímavá...holka...pro mě...10 minut!" a tak...:) Každopádně musim říct, že i přes to horko a ten chlast v útrobách předvedli show, která mě posadila na prdel. Kombinace toho "dobrýho metalu" (nevim jak to říct jinak), hardcorovýho feelingu, až grindovejch pasáží a melodickejch linek kytar a kláves ve spojení s 8-bitovejma zvukama starejch počítačovejch her, do toho naprosto šílená pódiová show (kapele by slušel vo dost víc malej klubík) a super kontakt s publikem - musim říct, že Horse The Band mě vážně hodně bavili...
Vo to horší bylo pak moje zklamání z další kapely, na kterou sem se původně dost těšil - Kanaďani Alexisonfire, co hráli hned po HTB na pódiu Český Spořitelny. Možná jim nesedlo velký festivalový pódium, možná jim nesedla hrací doba za světla, možná jim nesedlo počasí - mě každopádně nesedli voni. Z nahrávky mě docela baví, ale tady nepředvedli víc než dokonalou dřevorubeckou image a celkem precizně vodehranej set. Kde byla energie, kluci? Kde bylo nějaký větší nasazení? Takhle vodehranej koncert bych čekal vod Kryštofa nebo podobnejch unylejch u nás ve vidlákově oblíbenejch mrdek. Ale jak řikam, možná jim křivdim a akorát prostě neměli svuj den, třeba se někdy přesvědčim vo tom, že v klubu jim to sluší víc, uvidíme.
Kapelu Coheed And Cambria sem strávil ve stanu a tudíž neslyšel, což mě teď zpětně trochu mrzí, ale snad bude příležitost jindy. Proběh bizarní moment, když se z pódia, na kterym hrál trip-hop Tricky ozvala hymna Ace Of Spades vod Motörhead. WTF?? :) Český Toxique sem proseděl před stanovou stageí, kde hráli - já vim, sem negativistická močka, ale fakt mě bolely záda a navíc mě tahle muzika asi moc nebere. Bylo to fajn, hudebně zábavný a všechno, ale možná sem trochu alergickej na besídkovou "show" typu "A teď budou zpívat holky" "A teď kluci!" "No tak, všichni tleskáme!" a tak, ale to je jenom muj dementní názor, že...:)
A pak už přišla chvíle, na kterou všichni (kromě mě teda) čekali - techno modly všech feťáků z 90. i jinejch let - Prodigy. Nebudu se rozepisovat, nebylo by to moc objektivní, chápu, že pro většinu lidí je to prostě srdcovka a byl to pro ně zážitek jak svině, pro mě prostě ne, no. Mě se vždycky líbily vod nich tak 3-4 songy a tim to haslo. Každopádně jak řek hezky jeden muj kámoš - "Taky bych chtěl mít takovej job - pustit si kazeťák (v uvozovkách proboha, nebrat doslova - moje poznámka, vole), běhat hodinu po pódiu a ječet: "Where are all my people??" a "Fajrstárta!" :) Ale ok, Prodigy teda nějak proběhli a já sem se odebral na poslední koncert toho dne.
Což byli mladý kluci z Německa Blackout Argument zase v malym hangáru. Šel sem tam jen tak ze zvědavosti, čekal sem nějakou trendy screamo-popinu, ale docela mi spadla čelist. Dost našlapanej, dost rychlej a dost upřímnej melo-hardcore ve stylu Comeback Kid nebo možná trochu Strike Anywhere, každopádně palec nahoru, super a doufam, že o týhle kapele eště uslyšim. A po tomhle už ani nevim, jak sem se dopotácel do stanu, moje páteř signalizovala nebezpečný známky opotřebování a stejně tak i zbytek mýho těla. Zatmění, nevim, konec. Takže takhle proběh den 1.
Žádné komentáře:
Okomentovat