A ještě bych si dovolil vtipné video na závěr. Co se stane, když hrajete poprvý v životě s foot-switchem, máte tak zahuhlanej hlas, že zníte jak pokus o Bocelliho, do toho bubeník nasadí až groteskně smrtící tempo v závěrečný části songu, která má bejt pomalá a eště publikum vůbec, ale vůbec nezajímáte? Tohle:
čtvrtek 15. prosince 2011
Postřeh dne č.1
Zjistil jsem, že od svejch cca 14 let jsem složil (sám nebo v koprodukci) přesně 112 songů. Druhá část zjištění je horší. Kolik z těch 112 songů bylo aspoň trochu dobrejch? Asi tak 12. Což leccos vypovídá. Když se jedná o přehnaný skládání muziky, říká se tomu taky grafomanie? Protože tím rozhodně trpim - po všech směrech. Koneckonců, proto bleju osobní pocity do blogu, což mě zbaví přebytku exhibicionismu bez nějakejch vedlejších efektů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)